12/07

Do práce netrefím,

nevím, kde se koupí čpavek

náprstek nevlastním,

a přesto jsem šla do vdavek.

Mám novou práci a jsem z ní nadšená. Dostala jsem novej notebook, parádní plánovací diář, skvělej telefon a tu nejúžasnější kancelář s živýma (!) kytkama, obřím stolem a božím výhledem na městskou infrastrukturu, jako měl J.R. v Dallasu. Má to jen malej háček. Do toho kanclu netrefím. Když si stavař staví vlastní firmu, musí se přece pochlapit a zajít do extrémů. Šnek naležato? Slabý. Labyrint? Starý. Ale co labyrint ve šneku naležato? Bingo! 

Je ale potřeba se nezaleknout a stanovit si cíle. Otevřela jsem svůj plánovací kalendář. Mým cílem do konce týdne je najít vlastní kancl. Pak budu postupně zvyšovat úroveň. Hlavně pěkně popořadě. Trochu jsem to ze startu přepálila.

Hledala jsem totiž kancelář své nadřízené. Našla jsem kuchyň. Pak mě potkal nějaký pán, jestli nechci poradit. Nechci, někde to tady už bude. Pak jsem toho pána potkala ještě dvakrát. Divně si mě prohlížel. Nedivím se mu. Do své kanceláře jsem se dostala po třech okružních štacích vnějšího krunýře šneka, čtyřech otočkách vzad ve slepé uličce labyrintu a nálezu nouzových schodů ven z budovy. Když jsem kancelář našla, bála jsem se z ní odejít. Kdoví, jestli ji najdu znovu. Pak jsem si uvědomila, že nemůžu nikde narazit na tu kuchyň. Proto bych chtěla vzkázat svým novým kolegům- Pokud máte pocit, že už v kuchyni nejsou sklenice a hrnky, stavte se ke mně, mám to všechno na tom velkým stole. Teda, pokud mě najdete.

 Kámoška Nat by mi řekla, že nemám orientaci, protože zjevně nejsem dostatečně praktická dívka. Zato ona na to má patent. Pardon, knihu. Když dospívala, její babička tak nějak vycítila, že brzy přijdou vdavky a jiné slasti a strasti, které prožívala každá mladá slušná a počestná socialistická dívka, a na to je potřeba se řádně připravit. Začalo to Vánoci a první sadou darovaných lžiček, pak přišly narozeniny a povlečení, další Vánoce a ručníky a další narozeniny a Vánoce... Aktuálně si Nat může otevřít Domácí potřeby pro lidi bez vkusu. Chyběly už jen nože, ale ty prý dostala před týdnem. Zatraceně, co jí koupím k Vánocům?

Naprostým vyvrcholením této pro všechny strany útrpné jubilejní loterie byla kniha Praktická dívka z osmdesátýho osmýho. Je to vskutku klenot. Z Nat se už po prolistování stala mimořádně zručná, praktická a éterická bytost a jako správná kámoška si to prostě nemohla nechat pro sebe. Je to jako u multi level marketingu. Když tě něco posune a udělá z tebe poloboha, šiř tu osvětu dál a jako bonus vydělej na kámoších. No a tak mi Nat přinesla Praktickou dívku. Ovšem, zcela zdarma, rýžovat na tom začneme asi později.

 Prolistovala jsem, pročetla, prohlídla obrázky a udělala si poznámky! A protože jste kámoši, podělím se o ty největší know how...číslo účtu pošlu později.

-Praktická dívka má dva stupně. Ten první je dost basic a měl být naprostou samozřejmostí. Plotna rozehřátá, stolničení (nemám páru, co to je) zmáknutý, na zdech minimálně dva jednodušší gobelíny vlastní výroby, ideálně s prvky lidového umění svého kraje (pokud žijete v oblasti Mostu, byla bych s těmi prvky obezřetná). Ponožky zašitý a zástěra spíchnutá. To všechno za použití náprstku. Taky by se měly sledovat dívčí rubriky v některým pionýrským časáku. Tak tady asi do antikvariátu.

Ovšem druhej stupeň, to už je jiná párty. Taková frajerka by měla znát historii pokrokového ženského hnutí, umět šít na stroji a zhotovit praktický dárek. No, jestli tu knížku dočtu, třeba něco vyrobím Nat k Vánocům místo těch nožů. Napadla mě ekologická rohožka z obnošených triček. No schválně, kdo má rohožku od Calvina Kleina?

Kromě lidových krojů, pletení a popisu žehličky coby údajně nejdůležitějšího předmětu pro žehlení (kdo by to byl tušil?) jsem ale objevila Svatý Grál. Jak si poradit se skvrnami od trávy, asfaltu nebo vína? Je to tak prosté, až je to k nevíře. A až vám to řeknu, chytíte se za hlavu, že vás to nenapadlo. Prachobyčejnej Chloroform.

 
Tak jo. Nemůžu nikde sehnat chloroform a ani čpavek a ten praktickej dárek skončil v koši, protože vázací techniku jsem podle jednoho obrázku nepochopila. Navíc Nat tu knížku nedočetla a co kdyby se kvůli mně pak nevdala? To si nevezmu na triko, i kdyby bylo politý od vína. Knížku jsem vrátila a raději se budu věnovat svému cíli pro tento týden. Už jsem si namalovala zjednodušený půdorys kanceláří.

 Nat se na vrácenou knížku moc netvářila. Prej pokud bude potřebovat chloroform k tomu, aby se vdala, ochraňuj ji Bůh. 

...Nebo ty značkový nože...