28/08

Na svatebním bazaru

narazíte na Kláru.

...a spoustu dalšího bizáru...

O bazarech pro děti, kde se shromažďují matky s mléčnou žlázou v hlavové části, už toho bylo napsáno mnoho. Tak přicházím s novinkou...Nikdy by mě totiž nenapadlo, že prodej svatebních šatů bude psychicky tak náročnej. Absolventi vysoké školy života se po studiích zjevně přesunuli do další životní etapy, a tou je svatba (evidentně se popárovali na studiích). Pokud má někdo pocit, že je to s kolektivním IQ národa ještě docela v cajku, měl by navštívit svatební bazárky a FB skupiny se svatební tematikou.

 Vložila jsem inzerát a dbala na to, aby byly všechny informace zjevný. Chytrému napověz, žeáno. Šaty jsem měla na sobě asi dvě hodiny- prodávám je za polovinu pořizovací ceny, tedy za osm tisíc- velikost S- možnost vyzkoušení v Brně. Přiložila jsem fotky, inzerát odeslala a netrpělivě čekala na reakce. Za dvě hodiny přišla první reakce. "Dobrý den, šaty koupit nechci, jen Vám chci napsat, že Vám to hodně slušelo."

Znenadání se objevily dva komentáře pod inzerátem. "Odkud máte ty boty? A kolik stály" A další: "Kde jste si šaty nechávala šít? Jsou hezké, ale nechala bych si ušít nové." Pak se objevil další: "Kdo vás česal? Chci takový nějaký účes, nemáte ještě fotky vašich vlasů zezadu?" Hned poté se objevila zpráva: "Kolik šaty stály původně, prosím?" a "Je možnost vyzkoušení v Ostravě-Porubě?" Je kumšt v dnešní době porozumět psanému textu, obzvlášť, má- li víc jak pět slov. Byla jsem zoufalá, ale to jen proto, že jsem ještě nepoznala slečnu Kláru.

Slečna Klára mi v úvodu svého mailu přiznala, že je transvestita. Pokud mi to nevadí, šaty by si jen vyzkoušela, akorát potřebuje vědět, jak dlouho si je může zkoušet a jestli si má přinést vlastní prádlo a silonky, nebo ty jí půjčím? A tím přechází k nejdůležitější otázce. Jaký odstín punčoch to má být? A taky, mohla bych jí k tomu udělat aspoň trochu účes a make-up? Bude moc ráda, když se domluvíme.

Později můj inzerát zapadl pod návalem příspěvků jiných nevěst. Většina z nich ale nepochopila, že se jedná o bazar a zjevně si název přeložila jako "Tak máme náš den za sebou, nic neprodávám, jen jsem už nevěděla kde se pochlubit, tak vám sem fláknu tři sta fotek, jak s mým starým tancujeme mezi balonkama a navzájem se u stolu s organzou, samozřejmě fialové barvy krmíme dortem, kterej podle vzhledu patlali ve školní družině" Pak tu byly příspěvky vhodné do skupiny "Nevěsty, nemůžu se rozhodnout, který šaty si půjčit, tak jsem se rozhodla to nafotit a dát to do skupiny s dvaceti tisíci čtyři sta osmdesáti cizími členy, aby rozhodli, jestli si na svoji svatbu o deseti lidech vzít tyhle o dvě čísla menší šaty, nebo tyhle, co mi nesedí a jsou jak z devadesátek, ale prostě ten veřejnej lynč potřebuju."

Abych to zkrátila- šaty mám ve skříni. Slečna Klára to jistí!