03/05

Na prvního máje

vylez aspoň z auta, do háje!

Předevčírem byl první máj. Čas lásky a práce. Martin tento den nemá rád. Romantiku považuje za trapný klišé a navíc se v tento den zabil jeho největší vzor, Ayrton Senna. Chtěl ale získat pozitivní nadhled, tak otevřel Wikipedii, aby zjistil, co přínosnýho pro tento svět se 1.5. stalo. V Ostravě vyjely poprvé trolejbusy. Nesnáší trolejbusy, protože to není ani autobus ani šalina, ale cosi divnýho s tykadlama, čemu nedůvěřuje. Taky v tento den umřel jeho nejmilejší skladatel, Antonín Dvořák. Paráda, čím dál lepší! Chtěl ale za každou cenu něco pozitivního a kouknul na významná narození. Jirka Babica. Jo, je to fakt nic moc den!

Já jsem se rozhodla být akční a konečně zvelebit naši terasu. Ne proto, že bych chtěla, ale protože svým způsobem musím. Když si pořídíte byt s terasou, kde na vás koukají i jiný terasy ze sousedství, jsou na vás najednou kladený určitý nároky. Přece se nenechám zahanbit tou babou od naproti, co má přesně dvacet dva květináčů. Dvacet dva! A tři truhlíky. Nakoupila jsem teda něco, co sice asi nepokvete, ale zato to vypadalo nenáročně, a k tomu přihodila tři truhlíky. Na mě si nepřijdeš, květinářko od naproti! Taky jsem si naivně říkala, že by mohla klapnout nějaká ta romantická líbačka pod čímkoliv rozkvetlým. Když je ten první máj. Asi začínám stárnout.

Martin mi chtěl ve věci prvomájovýho klišé vyjít vstříc a cestou domů jsme společně hledali něco rozkvetlýho. Já teda to globální oteplování fakt nepodceňuju, protože už je všechno odkvetlý. Jediné květy jsme viděli rozježděné na silnici a pak taky, když jsme jeli okolo hřbitova. 

Nakonec ale Martin našel strom na čímsi pozemku. Čekala ho Sophiina volba. Buď se tam nevhodně vkrademe a někdo na nás vlítne, a nebo bude muset zbytek dne poslouchat protivnou mě. Nakonec zvolil alternativu a zajel pod ten strom autem. Když se mi snažil dát pusu, já se mu snažila říct, že nás od květů dělí kapota a že to není zatraceně ani trochu romantický, že není romantik, že je vlastně zabiják čehokoliv romantickýho a že to takto vůbec nechci. A tak, chudák, i přes polibek poslouchal protivnou mě.

Doma jsem zasadila kvítka do substrátu, kterej mě v obchodě zaujal svým obalem. Nemám páru, jestli je adekvátní. Vlastně jsem až doma zjistila, že je víc druhů a ne prostě jen hlína. Se svým dílem jsem se pochlubila Erice a založila soukromou sázkovou kancelář. Tak kolik jim dáme, než chcípnou? Erika, aby si zjevně zvýšila sázku, se zeptala, co je to za rostliny. Hmm, jde na to od lesa. Jak to mám jako vědět? Studovala jsem fildu, nejsem botanik. Prostě bylinky a cosi, co patří do hlíny tím škaredým dole a to zelený má jít vidět.

Erika je zahradník jako já a vím, že mi rozumí (a že taky nerozumí kytkám, protože taky studovala fildu, ale jinak je taky docela normální). Proto se snaží mi poradit, kam až její znalosti dosahují. Řekla, že si mám s kytičkama povídat. To dělám už dva roky. Proto mi každá do měsíce chcípne. A to jsem jim ještě nečetla své glosy...

Vidím to ale dobře. Dneska je třetího a kytky ještě neuschly. A já taky ne. Vedle parkoviště u domu kvetl šeřík. Takže první máj není žádná katastrofa. Jo, a všechno nejlepší, Jirko...jsem to nezdvořák! Na Tvoje zdraví jsem udělala šunkový rolky. Jen jsem neměla šunku, tak jsem tam dala lovečák.