26/05

Když nevíš jak na Clooneyho,

dej si láhev červenýho.

Dopoledne v deset na mě zazvonila pošťačka. Kvůli balíku do ruky. Prý byl sice malej a lehkej, ale nechala mi ho na poště, protože vlastně ani neví proč. Tak mi to jen chce říct. To je milé. Jako totální vrchol solidarity a elementárního lidskýho dobra ještě dodala, že mi nechá ve schránce lístek k tomu balíku do ruky. Samou vděčností jsem ukápla slzu, to si snad ani nezasloužím.

Zajedu si teda na poštu. Podle lístečku mají otevřeno od pondělí do pátku od osmi. V úterý a čtvrtek do čtyř, v pondělí do půl páté, ve středu do dvou a v pátek do dvanácti. V další kolonce byly drobným nečitelným písmem vypsány pauzy. V pondělí a středu od desíti do dvanácti, v úterý od půl desáté do jedenácti, ve čtvrtek od jedenácti do dvou a v pátek od desíti do půl jedenácté. Vlastně jsem ráda za svých osm let na gymnáziu, pět let na filozofické fakultě a tři roky na zemědělce. Nebýt tohoto vzdělání, asi bych si s sebou pro jistotu vzala spacák a terinu s čajem a rumem. Na druhou stranu už začínám rozumět tamním nekonečným frontám. 

Ve dvanáct volala Erika ze Španělska. Ve čtvrtek ve dvě má rande. S chlapem, co vypadá jako mix George Clooneyho před třiceti lety, Antonia Banderase před dvaceti lety a ještě někoho zatraceně krásnýho, ale teď se mi zrovna nikdo nevybavuje. Navíc chlapec aktivně surfuje, lyžuje, je milej a píše bez pravopisných chyb. A je svobodnej. Erika se snaží najít jádro pudla. Má strach, že je to masovej vrah, psychopat nebo žena. Někde musí být to ale. Třeba má pět nemanželských dětí, nesnesitelnou matku, nebo tak něco.

Na poště byla fronta tak do dvou odpoledne. Nechápu, že si nikdo nevzal spacák a terinu s čajem. Vlastně jsem ani nevěděla, na co čekám, protože jsem si nic neobjednala. Když jsem přišla na řadu, moje oblíbená paní za přepážkou mi mile a ochotně předala balíček. Byl malej a lehkej. Tak aspoň že nekecali.

Doma jsem sáhla s vervou po nůžkách a otevřela překvapení. Objevila jsem papír formátu A4 s nápisem- Milá maminko, gratulujeme k holčičce! Pak jsem vysypala dva testery dětského olejíčku, tester šamponu pro miminka a gelu proti opruzeninám. Do háje! Mám nemanželský dítě a vůbec o tom nevím. Ale holčičku jsem si vždycky přála, takže se k tomu postavím čelem!

Postěžovala jsem si Martinovi s možnou spojitostí záhadéhho balíčku a mého rostoucího břicha vlivem lineckých koleček, vína a čokolády. Semlelo mě to natolik, že ukápla i ten den druhá slza, protože se cítím jako velryba. Martin je gentleman každým coulem, takže mě uklidnil, že je přece úplně jedno, jak se člověk cítí. On se třeba cítí jako kombinace George Clooneyho před třiceti lety, Antonia Banderase před...ale není!

Raději jsem si otevřela víno, i když byly teprve tři odpoledne. A pak mi došla na mysl ta bláznivá párty s velkou spoustou vína, kdy jsem u jedné kosmetické firmy vyplnila z legrace dotazník pro nastávající matky. 

Takže končím s dotazníky! Raději se podívám na letenky do Španělska. Chci vidět, jak vypadá ve skutečnosti mix George...