03/12

Malý je, kdo nemá hobby,

někdo však už neví, co by...

Mazej mapu, dokud můžeš,

ve stáří jen na šampony... 

...z hotelu...se zmůžeš.

Prý mám divný koníčky. Sbírám hotelový minišampónky i přes to, že jsou prakticky nepoužitelný. Člověk má po nich vlasy jak chemlon, ale kdo těm roztomilým flakonkům odolá? Zaplnila jsem jimi celou horní polici a teď mě Martin sekýruje s tím, že začínám plnit i tu druhou odshora, a že komu tím prospěju!

Moje další libůstka je sbírání různých variací svýho jména ve Starbucksu. Tato záliba přišla tak nějak postupně a zcela nečekaně potom, co ze jména Lenka udělali v Americe Linku, ve Španělsku Lanku, ve Francii Amlenku ( jo, moje I'm Lenka evidentně nebylo dost zřetelný), no a když jsem se jim představila v Anglii, radši mě označili jako vanilkový latté.

Stejně je to ale nic proti mé kamarádce E. Vzhledem k citlivosti tématu a přísnýmu GDPR ji budu anonymizovat, takže jí říkejme třeba Erika. Erika se už pár let věnuje sexuální turistice. Teda, ono to vždycky vyplyne tak nějak samo. Realita je ale taková, že zatímco někteří z nás počítají své partnery, Erika počítá národnosti. Jednou jsem k ní přišla na návštěvu a nemohla si nevšimnout stírací mapy na zdi. Bylo tam už setřených docela dost zemí. Ona mě ale uklidnila, že je to jenom mapa zemí, který navštívila. Ulevilo se mi. Kdyby to byla její sexuální mapa, prý by to bylo stejný, ale byla by setřená ještě Austrálie. No jasně, hned jsem si říkala, že ta Austrálie tam nějak nesedí...

Mapa je ale vedlejší. Erika teď žije ve Španělsku, ale včera volala z Říma. Měla tam prej dostaveníčko s jedním Portugalcem, co žije v Bukurešti. Vlastně mě to nepřekvapuje. Připomnělo mi to toho Švéda, se kterým se poznala v Norsku a kterej s náma byl na Martiniku, aby si pak mohli dát ještě sraz v Bruselu. No a o tom Australanovi v Estonsku se radši zmiňovat nebudu...

Ozval se kámoš Radek. Prý taky trpí nemocí hotelových minišampónků. Upozornil mě na nešvar čím dál tím častějšího výskytu automatických dávkovačů na mýdlo a šampon v hotelích. Nevěděl, jak se s tím vypořádat a já mu navrhla dát takovej hotel rovnou na blacklist. Já jsem si pro změnu postěžovala, že jsem v Bruselu dostala kafe s nápisem Lenka. Prostě normálně Lenka. Bez ničeho navíc, bez přízvuku, zcela správně. Dost mě to rozhodilo a potřebovala jsem se svěřit kámošce E. Akorát si nepamatuju, kde teď je a jestli nebude stírat další zemi na mapě...